Jak se nejlépe připravit a zvládnout zápis do první třídy ZŠ

Zápis k povinné školní docházce (PŠD) by měl být společenský a slavnostní akt, kterým je „pasováno“ dítě předškolního věku do role školáka. Je důležité, aby se na něj připravili rodiče a pomohli připravit i své děti. V článku přinášíme užitečné informace týkající se zápisu i rozvíjení dětí v souvislosti s nástupem do školy.

Zápisy do prvních tříd se konají v dubnu, ale každý ředitel základní školy si určí svůj přesný datum. Každá škola v tomto období vypisuje jeden či více termínů, kdy je možné dítě do školy nechat zapsat. Dítě by mělo dosáhnout věku 6 let, a to dokonce srpna, než by šlo do školy. Své dítě k PŠD musí nechat zapsat zákonný zástupce.  Zápis by neměl být ro dítě děsivým zážitkem. Často se ověřuje, zda má dítě dostatečné znalosti, vědomosti a předpoklady pro úspěšný start školní docházky, ale není to až tak důležité, protože nikde není stanovené, že je to povinné. Proto každé dítě, které je zapsáno rodiči a dosáhlo požadovaného věku je do školy přijato.  Prioritně se do školy berou děti, které mají trvalé bydliště v místě školy, a poté i děti, které naplní kapacity školy. Vzhledem k období konání zápisu se mohou objevit rozdíly ve výkonu dětí. Nemělo by to být, ale nějak výrazně poznat, protože děti se vyvíjejí po skocích, a i děti narozené v létě mohou přes prázdniny udělat velký pokrok a v září tak být plně připraveni.

 

Pokud paní učitelka, školní psycholog či speciální pedagog u zápisu zaznamená rezervy, které ještě dítě má, může rodičům doporučit několik řešení. Rodiče pak mají možnost dítě přihlásit do různých programů na rozvoj dítěte, které pomáhají dětem rozvíjet dovednosti v širším slova smyslu, tak aby dítěti nástup do školy usnadnili. Jsou to tzv. kognitivně stimulační programy jako jsou školská poradenská zařízení, školy, poradenská pracoviště, mateřská centra, občanská sdružení a jiná zařízení. Je dobré si, ale ověřit kdo tyto aktivity pořádá, zda má program akreditaci MŠMT a zjistit si podrobnosti.

Pokud si rodiče ještě nejsou úplně jistý, zda je jejich potomek připraven na nástup do školy, je možné ho nechat vyšetřit ve školském poradenském zařízení. Tato zařízení mají také pravomoc vystavit doporučení k odkladu školní docházky. K tomuto doporučení musí rodič ještě doložit zprávu od odborného lékaře, který může napsat důvody k odkladu ze zdravotních důvodů, nebo jen souhlasit s doporučením. Oba doklady poté nese rodič do školy, kde je dítě zapsáno. Pokud tyto informace nedoloží v daném termínu musí dítě nastoupit v záři podle dané školní docházky. Po doložení dokladů, v následujícím roce, co bude dítě doma bychom mu měli doplnit všechny rezervy. Může navštěvovat nadále mateřskou školku nebo chodit do přípravné třídy.

K zápisu ale mohou rodiče přivést i dítě mladší, tedy takové, které dosáhne šesti let až v následném školním roce. Pokud je narozené v rozmezí září až prosinec, je však nutné doporučení ze školského poradenského zařízení, pokud je narozené od ledna do června, je nutné doložit navíc doporučení od lékaře. Toto pak pojmenováváme jako předčasný nástup školní docházky.

Co vše by mělo tedy dítě umět?

Už samotná pravidelná docházka do školky připravuje dítě na povinnou školní docházku, která nastane nástupem do 1. třídy ZŠ. V blízké době čeká, ale na dítě nová změna, protože poslední rok před nástupem do školy se s největší pravděpodobností stane také povinným pro docházku do předškolního zařízení.

V první řadě je důležité, jak se rozvíjí řeč u dítěte. Jestli vyslovuje správně všechny hlásky, je komunikativní, v řeči se neobjevují agramatismy, mluví o sobě v 1. osobě, tempo mluvy je přiměřené, slovní zásoba dostatečně bohatá apod. Platí zásada, že dítě by mělo mít případné řečové nedostatky zvládnuté do nástupu do školy.

Opomíjenou oblastí je často grafomotorický projev (práce s tužkou – GFM). Úchop tužky by měl být třemi prsty, optimálně vysoko (cca na šířku palce) a tlak na podložku přiměřený. Předškoláček již rozezná podstatné prvky, které jsou pro kresbu nutné (u postavy jednotlivé části těla, správný počet prstů apod., ale také doplňuje detaily – knoflíky, kapsy, ozdoby apod.) Vhodné je používat uvolňovací cviky před psaním, kreslit nejdříve na velký arch papíru, pro motivaci ke kreslení například malovat společný obrázek s dítětem. Málokdo ví, že možné obtíže v první třídě se psaním, pramení již z dřívějších nezvládnutých aktivit.

Procvičovat by se mělo v tomto pořadí:

  • hrubá motorika (jízda na kole, chytání míče, kopání…)
  • jemná motorika (navlékání korálků, přemisťování drobných předmětů)
  • grafomotorika (kreslení, psaní)

Důležitou oblastí pro zjišťování míry školní připravenosti je také sluchová a zraková percepce (vnímání). Rozlišování zvukově podobných slov, rytmizace (vytleskávání podle slabik), krátkodobá sluchová paměť a postřehování prvních hlásek ve slově. Vhodná je např. hra „slovní fotbal“ nebo zpočátku se můžeme střídat s dítětem ve vyjmenovávání slov začínajících na stejnou hlásku. Při nácvicích je možné spojit ještě s další oblastí – pravolevou a prostorovou orientací.

Aniž bychom kolikrát vědomě usilovali o přípravu na školu, rozvíjíme u dítěte také početní představy. Nejde pouze o mechanické přeříkání číselné řady, ale dítě by již mělo zvládnout jednoduché početní operace do šesti (Máš tři jablíčka a jedno mi dáš. Kolik ti jich zbude?). Pokud se nám to nedaří jsou dobré na pomoc různé fyzické předměty.

Chceme-li však dítě skutečně připravit co nejlépe, je nutné hlavně hodně komunikovat, odpovídat na všechny otázky, které klade, i když se z toho mnohdy točí hlava. Všichni asi víme, jak děti dokážou položit velmi záludnou otázku v nejméně vhodný okamžik. Neměli bychom odpovídat „To tě nemusí zajímat“ nebo „Na to jsi ještě malý“. Odpověď na otázku „Proč?“ by neměla být nikdy pouze: „Proto!“. Je neuspokojivá a nedává žádnou odpověď. V dětech musíme zvídavost podporovat, nikoli hasit. Je to průprava pro logický úsudek, rozvoj komunikačních schopností a základ pro všeobecné znalosti, které by měl každý předškolaček mít. Mělo by se orientovat v denním rytmu (znát termíny ráno, večer, svačina, večeře…), v souvislostech dnů v týdnu (co je to včera, víkend…), v ročních obdobích (kdy se příroda ukládá ke spánku, kdy je nejtepleji, kdy pouštíme draky…). Samozřejmostí je znalost barev, adresy, kde bydlíme, jmen rodičů a sourozenců apod.